Pražská sídliště spojují obdobné problémy, tvrdí náměstkyně primátorky Kolínská | E15.cz

Pražská sídliště spojují obdobné problémy, tvrdí náměstkyně primátorky Kolínská

Pražská sídliště spojují obdobné problémy, tvrdí náměstkyně primátorky Kolínská
Petr Kolínská
• 
ZDROJ: Anna Vacková, E15

lum

Rozhovor se zastupitelkou hlavního města Prahy a náměstkyní primátorky Petrou Kolínskou.

Skvrnou na kráse Prahy jsou opuštěné budovy a zanedbaná veřejná prostranství. Není to škoda?

Každý dům má svůj životní cyklus. V jednu chvíli doslouží účelu, pro který byl postaven, je prázdný a hledá se jeho nové využití. To je přirozený koloběh. Problém ale nastává, když je dům prázdný moc dlouho a chátrá způsobem, který je už nevratný. Je nepříjemné kolem takových budov denně chodit. Mnohé objekty patří soukromým společnostem a možnosti samosprávy něco změnit jsou velmi omezené. Nemálo jich však patří městu nebo státním institucím a tam musíme být naopak velmi aktivní.

Můžete uvést příklad?

Jsem ráda, že současné vedení města se na rekonstrukci a oživování opuštěných objektů zaměřilo a že jsou vidět první výsledky. Daří se nám oživit radniční domy v blízkosti Staroměstského náměstí, které byly dlouhou dobu prázdné. A není náhoda, že prostory využívají organizace, které nabízejí nekomerční program pro veřejnost. Už druhým rokem zde výborně funguje Skautský institut a úspěšně se rozjíždějí aktivity Pražského kreativního centra.

Dalším úspěchem je spolupráce s Univerzitou Karlovou na oživení domu v Hybernské 4. Prostor se stal místem pro setkávání různých generací, umělců mnoha žánrů a daří se zde akcím založeným na svépomoci a sdílení. Zapojit se do programu může opravdu každý. Stačí chuť potkat se s jinými lidmi. Objekt čeká větší rekonstrukce a za pár let by tu měl fungovat vysokoškolský kampus. Že se opravuje Šlechtova restaurace, také není náhoda. Její otevření veřejnosti je plánováno za dva roky.

Městu ale patří také Pražská tržnice a ta zrovna v dobré kondici není. Kdy se to změní?

Pražskou tržnici postihly v minulosti dvě katastrofy. Jednou byla povodeň v roce 2002 a druhou byla smlouva s provozovatelem, který se o areál staral dost zvláštně. S provozovatelem se soudíme a víme, že město se nemůže zbavit své odpovědnosti a má být tahounem revitalizace i provozování areálu. Díky kombinaci krásných staveb, rozsáhlých prostranství a výborné dopravní dostupnosti je tržnice naprosto jedinečná. Naším cílem je, aby se stala oblíbeným místem pro trávení volného času i centrem kulturního života.

Chceme posilovat to dobré, co již nyní v tržnici funguje. Vedle divadla Jatka 78 je to jistě zeleninový trh a nabídka asijských jídel a rádi bychom doplnili skladbu nájemců o aktivity, které přilákají děti, seniory nebo třeba začínající podnikatele. První opravy památkově chráněných budov by měly začít již příští rok.

Co s chátrajícími budovami, které patří státu?

Třeba kasárna v Karlíně. Zpřístupnění karlínských kasáren veřejnosti považuji za malý zázrak. Díky vstřícnosti ministra spravedlnosti, akčnímu přístupu místostarosty Prahy 8 Petra Vilguse a skupině kulturních nadšenců se podařilo proměnit obrovský opuštěný komplex na místo plné pozitivní energie. Je to vlastně největší pražské náměstí, kde vás neruší doprava a zároveň je dobře přístupné.

Přeji si, aby se tříletý projekt otiskl i do budoucího využití a výběru nového majitele. Naopak otazníky se stále vznášejí nad Invalidovnou. Ačkoli Národní památkový ústav byl odhodlán vzít si rekonstrukci a využití na starost, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vymýšlí důvody, proč to nejde.

Nepomohl by Invalidovně prodej do soukromých rukou?

Město se může inspirovat u soukromníků, kteří se pustili do citlivé rekonstrukce prázdných budov. Příkladem může být třeba dům na Smetanově nábřeží vedle FAMU. Pochvalu jistě zaslouží i projekty typu Vnitroblock nebo ALta. U Invalidovny by prodej musel být podmí- něn představením závazného záměru, z něhož by bylo patrné, že bude dlouhodobě udržitelný a také částečně veřejně prospěšný. Nicméně prodej není potřeba, když jsou tu veřejné instituce, které by o objekt měly zájem. 

Úspěšné, živé město ale netvoří jen opravené domy. Hodně důležitá je také kvalita veřejných prostranství, tedy ulic a náměstí. A třeba podoba Václavského náměstí není úplně nejlepší vizitkou města… Dolní polovinu Václaváku začneme opravovat již pří- ští rok. Horní části náměstí pomůžeme v rámci připravované revitalizaci okolí magistrály. V posledních třech letech jsme intenzivně pracovali na dokumentaci pro generální rekonstrukci Vinohradské a Bělohorské, do poslední fáze projektové přípravy se podařilo dostat rekonstrukci Malostranského a Palachova náměstí, na podzim bude vyhlášena architektonická soutěž na revitalizaci Vítězného náměstí. 

Když je řeč o vylepšování veřejných prostranství, co prostředí pražských sídlišť?

Sídliště, kde bydlí skoro 40 procent obyvatel Prahy, spojují obdobné problémy – zanedbaná zeleň, nedostatek občanského vybavení a tlak na další zástavbu. Hlavní město se proto rozhodlo možnosti revitalizace sídliště vyzkoušet pilotně na vnitrobloku Vybíralova na Černém Mostě.

Oživení tohoto sídliště bude mít pozitivní dopad na životy téměř pět tisíc obyvatel. Nyní jsme ve stadiu plánování, první úpravy by mohly začít v příštím roce. 

A kdy se dočkáme nějaké viditelné změny?

Je mi jasné, že lidé chtějí vidět faktická zlepšení. Papírování a přípravné práce nikoho moc nedojmou. Proto jsem ráda, že se daří zlepšovat některá místa rychlými a levnými úpravami. Židličky a stolky na místě bývalého parkoviště na Malostranském náměstí nebo Šesťák na Vítězném náměstí jsou takovým příkladem.

 

 

Autor: lum
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat